Únor 2016

Nevyřčeno.

19. února 2016 v 0:53 | Miky |  Ze zápisků.
Neznám lepší pocit, než když přijdu po dlouhém dni do prázdného bytu, sednu si k oknu s konvicí čaje, pustím si Kouzelnou flétnu a přemýšlím. O ničem a o všem.

Vždycky byl můj největší sen mít kamarády. Ne nějak moc kamarádů, ale dost na to, abychom mohli být taková ta správná parta jako mívají hrdinové v knížkách. Snila jsem o tom, že máme nějaké místo, kde se každý večer scházíme a společně vyrážíme na nejrůznější výpravy a užíváme si spoustu zábavy. Je vcelku zřejmé, že nic takového se mi, vzhledem k mé vynikající povaze, nikdy nepoštěstilo. Ve větší skupině jsem naprosto prkenná a zneuznaná, kdežto v užším kolektivu mívám tendence pourážet všechny okolo. K nezaplacení.