Za humny.

15. srpna 2014 v 14:32 | Miky |  Z tripu.
Je hezké mít okolo sebe někoho, o koho se můžete opřít. Dokud se vás kamarádka nepokusí vyhodit z bytu.
Je hezké mít nějaké koníčky, které vás rozptýlí. Dokud vás okolnosti nedonutí s nimi přestat.
Je hezké mít do puntíku naplánovanou vysněnou letní cestu. Dokud vás nezačnou bolet zuby.


Jak jsem za těch několik málo prázdninových týdnů stihla zjistit, ne vždycky jde všechno tak, jak si představujete. Nemusí to být vaše chyba. Nemusí to být chyba ani nikoho jiného. Prostě se to stane.
A přesně proto jsem na začátku července místo v letadle seděla v autě a místo do Kodaně jela do Zlína.


Vybrat si Zlín jako cíl výletu se ukázalo jako dobrý nápad. Se mnou je totiž potíž v tom, že ačkoli moc ráda projíždím naše (a nejen naše) města, tak mi stejně dříve nebo později začnou splývat. Nejsem ten typ, co by za každou cenu musel vlézt do každého kostela a proběhnout každé místní muzeum (i přes to, že ho daná tematika vůbec nezajímá) jen proto, že se to od něj jako od turisty čeká. Chci si v klidu město projít, popřemýšlet, jestli je to místo, kde bych dokázala dlouhodoběji žít a zhodnotit, jaký na mě dělá dojem. Nepamatuji si, že tam a tam mají vysoce ceněný dřevem vykládaný prádelník, ale dozajista nezapomenu, že tam a tam jsem se prošla po nádherném parku s kachním rybníčkem.
Udělat si celistvý obrázek o Zlíně, to je, popravdě, docela oříšek a obávám se, že jsem to tak úplně nezvládla. Protože Zlín je prostě jiný. Je rozmáchlý a moderní. Zelený a přesto trochu ponurý. Zábavný, jednoduše rozlišitelný od ostatních, ale přesto lehce maloměstský.

Užila jsem si Baťovu architekturu, courala se mezi podnikovými budovami, jásala nad výstavou bot a expozicí fotografií z cest Hanzelky&Zikmunda a doopravdy obdivovala místní městské domy (ano, mám slabost pro cihly a hranaté budovy s placatou střechou). Ocenila jsem obrovskou travnatou plochu před budovou univerzity a zastavila se před Kongresovým centrem Evy Jiřičné, které na mě - ač jen zvenčí - udělalo velký dojem. Ne, nemám ráda velké, prosklené a rušivé moderní budovy zasazené doprostřed města. Ale tahle je prostě nádherná. Protože nic neruší. Vlastně ani nemá co rušit, nejsou tu středověká opevnění a nic, co by poukoazovalo na nějak zvlášť dlouhou historii města. A to je pro rozvoj ideální, ne?





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amia | Web | 19. září 2014 v 23:57 | Reagovat

Zlín, město filmu a bot. Jo, snad každé české město má svou jedinečnou historii

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama