Nestačím se divit.

17. června 2014 v 16:28 | Miky |  Ze zápisků.
Je to tu. Prozření, asi.
Je mi dvacet, nic neumím, nic nevím a pomalu se začínám propracovávat k tomu, co se mi rodiče pokoušeli vštípit už od útlého dětství. Třeba jako to, že ne všichni přemýšlí stejně jako já.


Protože mě prostě pokaždé nesmírně vyvede z míry, když se mi někdo s úsměvem na tváři svěří, že celou zkoušku opsal a očekává za to můj obdiv. Protože mě stejně vždycky překvapí, jak se ke mě určitá skupina lidí otočí zády po každém /naprosto nepatrném/ úspěchu a jen co zavětří příslib /naprosto nepatrného/ problému, ihned přispěchá s nedocenitelnou radou a padnoucí poznámkou. A taky protože jsem často zaskočena neskrývanou přetvářkou či účelně pěstovaným vidláctvím. Ovšem nejvíce mi vyrazí dech, když potkám někoho, komu to přijde normální.

Jenže ono to asi normální je. Je normální dělat ze sebe hlupáka, aby si někdo náhodou nepomyslel, že jste šprt. Je normální shazovat kulturní úrověň, aby si někdo náhodou nepomyslel, že jste snob. Je normální veřejně se ponižovat, aby se někomu náhodou nezdálo, že jste na tom nějak dobře.
Popravdě nejsem schopná tyhle společenské konvence pochopit. Není mi jasné, jaký přínos to pro nás má - pravděpodobně proto, že žádný. A nerozumím, proč se jich tedy tak urputně držíme. Vlastně rozumím. Ze strachu, asi.

Zvláštní je, že doteď jsem to nijak zásadně nevnímala, dokázala jsem se totiž vcelku účinně izolovat od všech nežádoucích vlivů. A ta izolace byla natolik dokonalá, že jsem zapomněla, jaké to je. Jaké to je ve stádu nevzdělanců, kteří vám při každé příležitosti připomínají všechny nezdary, nedokonalosti a trhají vaše sebevědomí na cáry při papouškování léty ustálených mouder a pravd.

Ne snad, že bych se chtěla vzdát. To nikdy. Pořád je mi dvacet, svět mi leží u nohou. A čeká na to až přijdu a postavím ten nejkrásnější most.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Trea | Web | 24. června 2014 v 19:53 | Reagovat

Co je špatné na tom být normální? Vlastně vůbec nic, může to být moc hezké. Ale za normální se považuje většina.. a tím pádem se normální stává lehký i horší mainstream.. pokud myslíš "normální" jako přirozený, zdravý vývoj a život, no tak to je jasný, že souhlasím!;)
(a to byla reakce na komentář, netušila jsem, že téma "normální" rozebíráš i tady:D)

Dva poslední odstavce jsou moc krásně napsané. Jo, lidi to dělají ze strachu.. být odlišný není žádný med. A už vůbec ne, když seš chytrá v nevzdělaném stádu.. to přímo vybízí k tomu, aby se spikli a házeli ti klacky pod nohy.. je jich víc a nebojí se. Kdyby změnili názor, budou sami a toho se bojí všichni.

2 Kelly | Web | 24. června 2014 v 22:21 | Reagovat

[1]:Být odlišný je dnes postoj obdivovaný a je jedno, že dotyčný nosí krocana na hlavě, je odlišný a nikoho už nezajímá, že je vypatlaný a slintá si na triko.

Dnešní svět není tak špatný, jelikož v něm žijeme a div se lidem, kteří žijou ve světě, kde stále ještě vězí střípky z minulých režimů. Semínko je zaseto a i když na pár let květ uvadl, semínko v nás stále zůstává. Už mi nebaví slýchat, že ty a ty jsou snobové, jelikož nosí Adidas značku přes celý záda...sakra tak je nechte. nebaví mě pořád řešit, jak nám média lžou. Řeší se to a kde jsou ty jejich "nedoceněné" rady?! O všem se v dnešní době jen mluví a místo aby teda lidé přestali ten Blesk kupovat, oni si ho přece koupí, jelikož Rychtář tam zas na nás kydá samý lži a lidi mu to žerou.

A pozor, když řekneš něco, co se nemá. To se z tebe stane úplnej asociál a nedej bože, aby se ti to ještě někdy stalo! Někdy si říkám... Bože!

3 PaPája | E-mail | Web | 25. června 2014 v 16:45 | Reagovat

Mluvíš mi z duše.

Úspěch, jak jsem zjistila, se nechválí, ale především trestá. Jakmile je člověk jiný a nepodléhá něčemu, čemu ta skupina lidí, jde si za svým (dělám atletiku, běhám) a nebojí se to ukázat - "všechno špatně, shodíme tě, budeme tebou opovrhovat, zhnusíme ti tvoje zájmy, aby si byla stejná jako MY a neměla si vlastně takový úspěch, jaký máš teď!". Ale už jsem si zvykla. Je to čistá závist a říkám si, že asi dělám i něco dobře, když jsou takovéhle reakce. :D

Poslouchám takovou hudbu, jakou ráda uslyším, dělám, co mě baví, říkám, co si myslím. Nebudu už jiná. Řídím se heslem, žiju jenom jednou. Nebudu se kvůli někomu měnit. Každý jsme nějaký a podle toho bychom se taky měli respektovat. Ale je to jako bych to říkala do větru, svět bude pořád stejnej a jde o to, jaký my k němu budeme mít nakonec přístup. .D :-)

Pěkný článek! Taky se mi líbí poslední 2 odstavce. :-)

4 Amia | E-mail | Web | 29. června 2014 v 21:31 | Reagovat

Jo, tohle taky občas nechápu. ne ak, jak to popisuješ ty, ale pár věcí je natolik podobných, že jsem na tom myslím stejně.
Jinak. Vidím tu snahu převychovat člověka k obrazu vlastnímu, protože ta cesta je přece nejlepší. A my pak shrneme ostatní lidi do jednoho pytle, který se náš snaží převychovat, ale už nevidíme, že i my se snažíme převychovat je...
Nevím. Lidský vztahy jsou strašný strašný strašný, aneb já je prostě nechápu :)

Hodně teda nesouhlasím s ,,národem nevzdělanců", hloupost, nebo jak to jinak pojmenovat, není omezená na jeden stát.

5 Miky | Web | 1. července 2014 v 11:49 | Reagovat

[3]: Atletka! To je super. Ale nevěřím tomu, že by ti zrovna běh jakožto tvůj zájem mohl někdo zhnusit, to prostě není reálné :D Jinak ale sdílím tvůj pohled na věc, o tom žádná. Úspěch se neodpouští, cha.

[4]: Něco mi říká, že o ,,národu nevzdělanců'' tu nepadlo ani slovo. Už jen proto, že tohle 'špinění' co se našeho /nebo jakéhokoli jiného/ národu, státu týče sama nemám ráda.

6 Nikdo | 5. července 2014 v 8:12 | Reagovat

Co je to vlastně vzdělanost? Kdo je vzdělaný? Objektivně vzato nikdo z nás. Proč? Protože nic jako objektivita neexistuje.

Snad si rozumíme.

Denně jsem obklopována odpornými přizdisráči, jak bys řekla svými slovy - šprty. A jsou to právě oni, kdo se často řídí zaběhlými společenskými konvencemi. Všichni to děláme, někdo zkrátka jen víc a někdo méně. Je otázka, jestli ono "vzdělání" považuješ za konvenční či nikoli.

7 Amia | Web | 1. srpna 2014 v 0:40 | Reagovat

[5]: Vidíš, omlouvám se. Četla jsem ,,stát nevzdělanců", v prvním slovu je ale D :)
Jsem na tohle alergická, protože to tady (na blog.cz, jinam tak často nechodím) vidím skoro pořád a začíná mi to vážně pít krev.
Takže jsem vážně ráda, že se najde alespoň někdo, kdo taky nemá rád tohle přemýšlení. :)

8 J. | Web | 10. srpna 2015 v 19:35 | Reagovat

Proboha to je skvělej článek, to je něco, co bych ze svých myšlenek nikdy nedokázala vytvarovat, ale je to tam.. Ach!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama