Liebster Blog Award

22. listopadu 2013 v 19:51 | Miky
Pravda je taková, že tahle stránka je jeden velký deník. Co naplat. Ovšem od deníku se povětšinou očekává, že se v něm dozvíte něco o jeho autorovi. A já nejsem si úplně jistá, co přesně je možné o mé osobě z těchto značně nepravidelných a lehce nesouvislých zápisů vydedukovat - vzhledem k tomu, že s oblibou předstírám, že všichni jsou s danou situací perfektně obeznámeni a nějakým 'pozadím věci' se nenechávám vyvádět z rovnováhy.
Teď se mi ale zajeté koleje lehce vymkly z rukou - a to vinou nevinné Amiiny nominace na řetězák.
Pomiňme teď, prosím, veškerá pravidla a podívejme se na to, co mi tenhle řetězák vlastně přináší.
Jako správný autor deníkového blogu jsem značně samolibá. A povýšená. A asi proto moc ráda nechávám lidi okolo sebe tápat. Tápat, kdo jsem, co jsem a co dělám. Přináší mi potěšení, že tu nikde nenajdete článek či sloupek popisující základní charakteristiku mojí osoby. Ale na druhou stranu mě tenhle druh sebeprezence značně uspokojuje.


Čili -
Uvařte si čaj, dejte nohy na stůl.... a přicházím já.

I. Učím se japonsky, už druhý semestr. A ještě nějakou dobu se japonsky učit budu.
II. Ještě nikdy jsem před testem nebo zkouškou nebyla nervózní. A zajímalo by mě, jaké to je.
III. Nemám ráda organizované zájezdy. Nějak mi uniká celá jejich pointa.
IV. Zbožňuji kulturní události. Divadla, výstavy, plesy.
V. Často mám dojem, že jsem se narodila do špatného století. Mám nutkání vidět sebe samu mezi prvorepublikovou inteligencí.
VI. Studuji stavební inženýrství. A hrozně mě to baví.
VII. Nejradši čtu klasickou literaturu. A životopisy. Zejména životopisy umělců. A potom se na jejich díla chodím koukat, klidně opakovaně. A nijak mě neodrazuje, že o umění nevím celkem vůbec nic.
VIII. Ráda nakupuji a ještě radši se oblékám. A úplně nejradši mám, když mi to sluší.
IX. Líbí se mi zrzci.
X. Chystám to Austrálie. Jednou.

A nyní postavte na kávu, usaďte se do křesla a.... otázky od Amii.
1) Jakou archetypální (kovboj, upír, hloupý Honza...) postavu bys nikdy, ale nikdy nechtěl/a potkat?
Jen potkat? Potkat bych asi zvládla kohokoli. Vždyť stačí jen slušně pozdravit.
Nějak hlouběji spolupracovat bych ovšem nechtěla s 'hvězdou školního týmu' a nijak na větvi bych nebyla ani z 'ošklidvé kamarádky'. Nahání mi hrůzu.

2) Papírové knihy nebo e-booky?
Stále ještě papírové knihy. Ale pomalu se dostávám do stavu, kdy dokážu ocenit vlastnosti čtečky. To ale nemění nic na tom, že moje obydlí vypadá jako veřejná knihovna, ze které si nikdo nic nepůjčuje - jen všichni vrací.

3) Kdyby ses mohl/a vrátit do vlastního dětství s tím, že by sis pamatoval/a vše, co znáš a umíš, bral/a bys to?
Ne, to bych nechtěla. Jednou už to mám za sebou, nějak si to pamatuji a byla bych ráda, kdyby to tak také zůstalo.

4) První věc, co tě napadne, když se řekne ,,první věc, co tě napadne"? :D
,,Kušuj s tím.''
Nicméně momentálně myslím spíš na to, jak si co nejrychleji optařit lístek na březnový koncert Franka Turnera.

5) Nejlepší světadíl? Rychle rychle, moc nepřemýšlet.
Na život? Evropa.
Na prozkoumání? Austrálie.
Tohle už mám dávno promyšlené.

6) Na čem momentálně ujíždíš?
Na čajích. A rajské polévce.
To bude tou zimou.

7) Kdyby sis mohl/a domů pořídit jakékoli zviřátko, které by to bylo? A ano, zatím neobjevené potvůrky jako drak jsou povoleny.
Nechala bych si svého kocoura Sheldona. Na věky věků.
I z něho jde strach, natož pak z draka.

8) Škola je život, nebo život je škola?
V tuhle chvíli je škola můj život. Ale ještě v létě bych asi prohlásila, že život je škola. Jednoduše proto, že mě teorie nebaví.

9) Kdybys dostal/a šanci stát se nesmrtelným/nou, bral/a bys to?
Ne. To bych se pak nikdy po smrti nemohla stát slavnou.

10) Nejhorší konec lidské rasy?
Pomalý a nenápadný. Jako tenhle.

A teď už jen základní otázky života. A vůbec.
I. Nejkrásnější město. A proč.
II. Móda - umění nebo ne?
III. Prototyp 'kavárenského povaleče' - jaká je tvoje představa?
IV. Naprostá ztráta času.... ?
V. Proč lidé pokládají otázky, na které vzápětí sami odpoví?
VI. První dojem - dáš na něj?
VII. Jdeš na dostihy. S kloboukem nebo bez? Vsadíš?
VIII. Když posloucháš něčí hlas, ale nevíš, jak ona osoba vypadá. Představuješ si ji?
IX. Nad jakou vlastnost máš u cizích lidí tendence se povyšovat?
X. Život ve velkoměstě - ano nebo ne?


Vážení, nedělám si žádné iluze, vážně. Ale kdyby pokračovali P.,K., Nik, Channah, Julie a kdokoli jiný, tak s chutí do toho. Ale pozor, nezvládne to jen tak někdo.

Zadání:
Napsat deset faktů o sobě.
Odpovědět na deset otázek zadávajícího.
Vymyslet deset otázek pro další odpovídající.
Nominovat pět blogů a dát jim o tom vědět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amia | Web | 24. listopadu 2013 v 22:46 | Reagovat

Tak o japonštině jsem věděla, někde ses o tom zmínila, ale třeba to se zkouškama ti závidím. I když na druhou stranu, nervozita mě dovede vyburcovat k lepším výkonům. Musí být ale ta správná. :D

Díky za odpovědi

2 Miky | Web | 28. listopadu 2013 v 16:33 | Reagovat

[1]: Tak to vidíš, už ani sama nevím, co kdo ví ;) Zas taková zkoušková výhra to není, protože předem jsem si sebou až moc jistá a panikařím až potom, co to mám za sebou. Každý má něco :)

3 Houp | Web | 29. listopadu 2013 v 20:45 | Reagovat

V těch kulturních událostech se shodneme a i Austrálie patří k těm mnoha místům, které bych chtěla navštívit. :)
Taky bych se ráda viděla v jiné době, nějaké takové, která nebyla tak uspěchaná. :) Nejsem ten typ, co nedokáže žít bez wifi.

[1]: Nervozita mě taky dokáže vyburcovat k lepším výkonům, ale někdy bych brala abych jí neměla. :) Ale když bych jí asi jednoho dne náhodou neměla, tak si budu říkat, že je něco špatně. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama