Vycpanina

22. dubna 2012 v 19:57 | Miky |  Ze zápisků.
Nezřízený život mládí. Všechno plyne a já pořád tak nějak věřím, že co vyplynout má, nakonec vyplyne. Nemá cenu moc přemýšlet nad tím, v jaké podobě to bude. Ono mě to někde na pomezí vyhodí a já se odpotácím opodál. Ostatně jako všichni ostatní. Na nějaké řešení životních osudů mám času dost a rozumu málo.

Mé momentální rozpoložení je z jakéhokoli úhlu poněkud mimo mísu. Každé obočí jinak dlouhé, včerejší řasenka a kabátek od pyžama. Vlastně ne, pardon - je to tričko. Jestli zhynu, nikdo si toho nevšimne. Sežerou mě vlci. Ono vlastně nebude ani moc co žrát, spíš jen ohlodají kosti.

Kdy asi tak člověk zmoudří? Přichází moudrost sama nebo má doprovod? Celý konvoj věrných? Vůz či kůň?
Zmoudřet musí být sranda. Člověku hned jistě všechno dává mnohem větší smysl. Třeba i porozumí věcem, které dělá. A taky těm, které se po něm chtějí, aby udělal. Často teď slýchám, že od mladých dam jako jsem já, se očekává jistá zodpovědnost za sebe a do jisté míry i za druhé. Obyčejně, když ona poučující osoba pronese tuto větu, dává si zvláště záležet na slově druhé, potom si povzdychne a dlouze se odmlčí.

Prý, že jsem ztracený případ.
Asi ano, klidně dám místním klepnám za pravdu.
A proč taky ne? Není na tom nic špatného.
Očividně ani plnoletý člověk nijak neprahne po vážné známosti, jak tomu říká moje babička. Nějak nerozumím tomu, proč by někdo něco takového podstupoval dobrovolně. Být fixován na jednoho člověka, trávit s ním nezanedbatelnou část svého volného času a sdílet s ním prakticky všechny části života. Můj nejlepší kamarád se před několika týdny přestěhoval ke své přítelkyni, takže jsem o tom dost přemýšlela. Asi víc než jsem měla, ale přesto mi to není jasné. Proč by se člověk měl do něčeho takového hnát v tak nízkém věku? Je to o jedinci? Snad.
Všichni okolo mě se párují, je to zvláštní pocit ještě umocněný tím, že já jsem ta, co se párovat nechce. Ne, není na mě nic divného či nestandardního - vlastně jsem docela hezká, chodím upravená a ani má inteligence se nepohybuje v řádu reálných čísel záporných. To uvádím proto, abych nebyla osočena z toho, že jsem tak divná/ošklivá/hloupá, že mi ani nic jiného než zůstat sama nazbývá. Jen se mi nezamlouvá představa sdílení celého života s jednou osobou pod jednou střechou, v jednom bytě. Jsem ráda sama. Vydřím nepromluvit klidně i několik týdnů a nepřijde mi to nepřirozené - ba naopak.
Nemůže mi být ani vytknuto, že jsem nikdy nebyla zamilovaná. Byla. Ovšem mé vztahy byly vždy pouze na bázi platonické. Babičku to očividně znepokojuje. Její kamarádky ještě více. Ale vykládejte někomu, že většinu nocí za poslední rok trávíte u počítače se sluchátky a mikrofonem na hlavě a udržujete transkontinentální vztah s klukem sedícím kdesi v Japonsku, kterého jste potkali loni v létě, od té doby jste ho neviděli a většinu těchto nočních hovorů promlčíte a jen se usmíváte.

Zatím mi to vyhovuje jak to je. Třeba se to změní. Třeba to přijde s věkem. A nebo mě sežerou ti vlci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 P. | Web | 14. června 2012 v 19:23 | Reagovat

Pořád lepší, že se lidi takhle párují ve věku, kdy si člověk už může dát legálně pivo, než v letech, kdy je celý paf z toho, když si má pivo na fesťáku koupit nezákonně. :D
Ale... své vrstevníky, co jsou ve "vážném vztahu" a už si slibují lásku na celý život (bože můj) asi nepochopím. Jsem přesvědčená, že spousta z nich se takhle "páruje" jen proto, že mají strach, že zůstanou na ocet. I když nechápu proč, protože trocha samoty nikdy neuškodí, člověk se nemusí na nikoho fixovat a hlavně... málokdy pocítí hořké proplesknutí stereotypem.
Ne, možná, kdybych se hodně snažila, pochopila bych to u lidí, co se chystají na vysokou. Ale u osob, co jim maturita hrozí za dva, tři roky? Ach jo... Kdo se na to má dívat (teda hlavně poslouchat a číst ty poťapané statusy)?

2 Miky | Web | 25. června 2012 v 10:57 | Reagovat

[1]: Máš pravdu, že je to ve straším věku lepší, ale bohužel to nic nemění na tom, že to nepřestává být hrozný.
Lidi holt mají strach ze samoty (a taky ze společenského ponížení a z nudy :D), ale kompenzovat si ho tímhle způsobem je poněkud hloupé.
A vidíš, já bych skoro řekla, že vysoká je právě to, co může dva lidi na střední si přísahající lásku rozdělit. (Ono to vlastně brzy prozkoumám na vlastní kůži).
Naštěstí pořád můžeme doufat, že to s věkem odezní :)

3 Amia | Web | 20. července 2012 v 10:15 | Reagovat

ANO!!!
Bože, ani nevíš jak jsi mě potěšila! :D Na druhou stranu ovšem taky musím oznámit tvé babičce smutnou zprávu, že to nepárování ti více než pravděpodobně vydrží ještě dlouho. Já, ač starší než ty, přesně tenhle názor či co to je stále razím. Párovat se nechci, jsem ráda sama a upřímně, představa vážného nebo i jen polovážného vztahu mě dost děsí :D
A mé okolí děsí mé nepárování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama