Pozor na bandikuty

1. října 2011 v 20:56 | Miky |  Ze zápisků.
V září se udála spousta věcí: začala škola, podala jsem si přihlášku ke státnici z angličtiny a koupila si nové boty. Také padlo několik rozhodnutí: podání přihlášky ke státnici byla blbost, autoškola se přesouvá na blíže nespecifikováno a (ne)bude ze mě (dobrý) architekt. Došlo i na několik osobních převratů: nenávidím geografii, Martin se stěhuje do Prahy a přejedla jsem se třešňovými rýžemi. Ač se všecho jmenované jeví jako vrcholně závážné a jde jen těžko uvěřit, že si dovoluje existovat ještě něco daleko vážnějšího, je tu ještě jedna věc, o které se zmiňuji v nejhlubší úctě. Naši školu navštívilo 16 zahraničních studentů.


Jeví se mi to asi jako nejlepší nápad, který kdy naše učitelstvo dostalo (ačkoli dle důvěryhodného zdroje neměli někteří zrovna dvakrát pochopení pro týden strávený s kdovíkým, kdo ještě ke všemu ani neumí česky). Víte, když vás učí někdo o dva, o tři roky starší něž jste vy, je to úplně o něčem jiném. Nejsou tu žádné jooo, jasně momenty, protože když se vám něco nezdá, tak si to jednoduše vyříkáte.
Na začátku týdne jsme byli rozděleni do čtyř skupin a každé skupině byli přiděleni čtyři cizinci. Byla zábava je pozorovat, jak se nám snaží vštípit něco ze životního moudra. Většina z nich poprvé vytáhla paty ze své rodné země a taky i poprvé učila. Pravda, byli trochu vyjukanější, ale o to milejší. Povídali o svých zemích. Jaké to tam je a jak se tam žije. O probléch a také o jejich tradicích. No, máme se tady zatraceně dobře.
Byli unešeni dokonce i z našeho Průmyslového města a ano, i z nového náměstí (přesně z toho, které místní nemůžou vystát, jaký paradox). Naše země očividně zaujala, ale i přes to by jen hrstka z nich měnila. Tvrdí, že když se odstěhují mladí lidé, nic se nezmění. (To je sice všemi zažitý fakt, ale ukažte mi někoho, kdo se opravdu o něco snaží a jen o tom nemluví.)
Je pravda, že jsem věděla, že v Číně to není dobré, ale že je to až takové, to mi vyrazilo dech. Číňanka Cecily sice nikdy neřekla nic přímo, ale člověk leccos vytuší a domyslí si. Brazílii si člověk představí jako zemi velkých slavností a karnevalů, ale o hladomoru a obchodu s bílým masem se už moc nemluví. Brazilka Elisa si pochvalovala, jak tu máme na ulicích bezpečno (!), protože doma nemůže jet za bílého dne ani svým vlastním autem beze strachu z přepadení či jiného milého podniku.
Rozkoukali se rychle, stejně jako my a v pondělí odpoledne už jsme všichni kolektivně vyráželi za oblíbenou českou zábavou. Do hospody. Ukázali se v podobných aktivitách dosti ostřílení a naši pánové jako dosti pošetilí (zápolit v pivech a jiných pochutinách s Bulharem a Rusem??????). V podobném duchu se pokračovalo celý týden a já je obdivovala, že mají sílu si před nás každý den stoupnout a vykládat a tvářit se při tom nadšeně. Vrchol celého týdne byla Global Village, kdy jsme se všichni nashromáždili do tělocvičny a každý z cizinců si udělal vlastní stánek reprezentující jeho zemi. Někteří oděli národní kroj či hudlali národní písně a bylo to jako na opravdové tržnici. Učitelé měli radost, že my máme radost a tak jsme všichni měli radost, protože jak jinak si vysvětlit fakt, že můžete beztrestně popíjet lahvové pivo ve školní tělocvičně.
Týden utíkal a utíkal až nakonec utekl. Odzvonil konec sravndy kopec. Rozlučková párty se dostala až do novin a najednou byli všichni pryč.

Sice ve mě těhle 7 dní asi nezanechalo společenské ani jiné cítění (což bylo pravděpodobně cílem), ale zato - a to je podle mě mnohem lepší - ve mě probudilo další, mnohem silnější vlnu cestovatelské touhy. Já už prostě potřebuji tu maturitu. Dokončit gympl, sbalit si svých (jestli vůbec) pět švěstek a vyjet. Daleko a na dlouho. A až teprve potom můžu jít na vysokou, dříve to nejspíš nepůjde.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 P. | Web | 2. října 2011 v 17:03 | Reagovat

Též se nemůžu dočkat, až budu moct cestovat, poznávat nové kultury, získávat nové zážitky atd. A ne jen pořád sedět na jednom místě a koukat do zdi. :-)

2 Czech rascal | Web | 2. října 2011 v 23:31 | Reagovat

Koukám, že tě asi láká Austrálie co? Nebo ten obrázek nebyl dvojsmyslný. :-D

3 Miky | Web | 14. října 2011 v 20:19 | Reagovat

[2]: právě jsem byla odhalena :))

4 Czech rascal | Web | 16. října 2011 v 10:34 | Reagovat

Mě láká taky. Snad už jen rok a poletím...

5 Miky | Web | 16. října 2011 v 17:20 | Reagovat

[4]: to se nadá než závidět. Nejhorší na tom je, že bych ráda jela v zimě, jenže marně dumám nad tím, jak to skloubit se školou. Začarovaný kruh...

6 Amia | Web | 21. října 2011 v 12:31 | Reagovat

Jak jinak si vysvětlit fakt, že můžete beztrestně ve školní tělocvičně popíjet lahvové pivo? No tak, že to s vámi ti učitelé už vzdali XD

To muselo být vážně zajímavé, docela ti to závodím. Jesiný, kdo možná přijede k nám, bude někdo ze Švédska a k vidění bude jedině na hodině angličtiny, sedě mezi ostatními :)

7 Amia | Web | 21. října 2011 v 12:35 | Reagovat

Ps: K cestování - ach jak já po tom strašlivě toužím. Bohužel nemám dopravní prostředek, aneb skútr smrtelně chrchlá a každou chvíli už úplně umře. Takže když budu optimistická, pojedu příští nebo přespříští léto. Na motorce, bez cíle, kam a kdy mě napadne, zastavím se kde JÁ budu chtít...
Postavím se před rodinu, upustím jim k nohám sim kartu a dva měsíce o mně nikdo neuslyší.

8 Miky | Web | 11. listopadu 2011 v 17:22 | Reagovat

[6]: Švéd taky není k zahození, tak aspoň když vám ho ukážou - taky by mohl zůstat jenom v utajení :)
PS: k cestování - chudák skútr, přeji mu brzké uzdravení
to ti závidím, že si budeš 'sama řídit'...  to je vždycky lepší než když se musíš na někoho spoléhat....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama