ZZZZzzzzzz.....

29. srpna 2011 v 17:40 | Miky |  Ze zápisků.
Málem se stalo, že jsem skorem zapomněla, jak moc miluji léto. A nejde jen o spousty volného času, nekonečnou četbu, koukání na filmy a přemýšlení o ničem a o všem. V létě je totiž ve vzduchu něco jiného, něco speciálního. S letním vzduchem přichází nová éra, úplně jiné vnímání světa a okolí. Je to takový mezičas, kdy to staré ještě doznívá a přitom ještě nepřišlo to nové. Můžete spokojeně vzpomínat na to, co se událo a zároveň bežet vstříc tomu, co teprve bude. V případě počítače bych to nazvala režimem spánku.

Léto je samozřejmě spojené s prázdninami a prázdniny se zážitky. Leč tohle spojení je dle mého skromného názoru naprosto scestné. Není pravda, že by každý musel za každou cenu o prázdninách zažít něco, co by stálo za to namalovat, či by to bylo vhodné téma pro slohovou práci. Od nás, od studentů se očekává, že budeme mít náladu a chuť své prožitky sdělovat a diskutovat o nich. Už se ale nepočítá s jedinci, kteří se nedokážou sami zabavit, nevědí, co se svým volným časem, a nebo jednoduše nestojí o takovýto typ sdílení. Bohužel je poslední typ studenta mezi svými vrstevníky a jejich 'nadřízenými' naprosto opomíjen a nerespektován a tak je často zaměněn s ostatními dvěma exempláři. Často bývá označován za pecivála či budižkničemu a to jen proto, že nestojí o to, aby se někdo rádoby zajímal co dělá ve svém volném čase. Navenek nic nedává najevo, cítí se povznesen, uvnitř však zuří - flegmaticky, ale zuří.

Člověk se stále dočítá, jak je každý z nás unikátní a jak je to dobře, ale povězte mi: kolik lidí tomu doopravdy věří? Nebylo by jednoduššní, kdyby byli všichni stejní? Předešlo by se tím minimálně problému zakomplexovaných 'unifikovaných' a pronáslednování těch 'jiných'. Protože přiznejme si jednu věc - unifikovaní nemají rádi jiné právě proto, že by sami dali kdovíco za to, aby byli právě tak jiní.

Proto je začátek léta jakési vysvobození. Najednou má každý dost práce sám se sebou a se svými spalašenými hormony a kouká si vyšetřit co nejvíce času, který by mohl strávit se svou početnou partou na koupališti. Vám tedy nastává svoboda. Nikde nikdo - tedy... na místech kam chodíte není nikdo.
Koupaliště jsem naposledy navštívila s babičkou když mi bylo 8 let a plavky za účelem koupání jsem aplikovala naposledy před třemi roky a netoužím na tom cokoli měnit. Svůj pokoj a naši zahradu opouštím pouze pokud je to nezbytně nutné - tedy v případě ohrožení života (vosa v mojí blízkosti, absence jídla). Za celé prázdniny jsem se stýkala pouze s jednou cizí osobou a to za účelem povinné vycházky/setkání s živou formou existence. Což bylo v našem případě oboustranné.

Své spolužáky jsem viděla naposledy 31. června a vzpomněla jsem si na ně až teď. Netoužím po cizí společnosti a nepouštím lidi do svého pokoje. Strávila jsem tedy všechny své volné dny výhradně ve své společnosti a byla jsem nadmíru spokojena. Více méně jsem spřádala plány na příští cestu do zahraničí (a tak nějak mi z toho vylezko Švédsko a Austrálie), jelikož jak jsem zjistila, je tato má samotářská vlastnost vyhrazena pouze pro osoby hovořící česky.

Mimo jiné jsem včera porušila své vycházecí pravidlo a zastavila se na hudebním festivalu, který se příhodně konal v Kosmonoském blázinci, kde dle mé babičky dříve či později všichni lidi jako jsem já stejně skončí.

A tak tedy naviděnou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amia | Web | 29. srpna 2011 v 20:12 | Reagovat

Přesně tak. Málem jsem za bezcitně chladný červenec a začátek srpna zapomněla, proč jsem vlastně měla kdy ráda prázdniny. Vzpomněla jsem si až minulý týden, když byly pařáky.
Ách, celý den jen vyvalená na sluníčku, nasávat paprsky jak kytka a střídat to s bazénem, kde jsem pro změnu máchala (protože na nic co by se i vzdáleně dalo nazvat ,,plaváním" není dost velký) všim sem a tam a nasávala pocit vody kolem mně a sluneční paprsky lámané přes vodu.
Uch. Navíc dům celý jen pro sebe a kočku. Dokonalé. Absolutně dokonalé

Ps: absence jídla mě naštěstí postihla jen jednou.

2 Miky | Web | 3. září 2011 v 12:41 | Reagovat

[1]: *přesně tak* jen s tou změnou, že nemáme bazén, takže jsem jakožto létala na zahradní houpačce a kočky byly dvě :) nu což, vpravdě dokonalé

jen jednou??????? jak ty to děláš.... :D

3 P. | Web | 3. září 2011 v 18:45 | Reagovat

Naprosto to chápu. První den ve škole jsme udělali povinné kolečko na téma: "Co kdo dělal o prázdninách?" ale vážně upřímně pochybuji, že mé zážitky někoho zajímaly o něco víc než mě ty jejich. Třída je zvláštní místo, takové pokrytecké. Všichni to ví, ale všichni se to snaží ještě větší dávkou pokrytectví zamaskovat. Nemyslím si, že bych byla nějaká nespolečenská, s lidmi, se kterými si mám co říct, vážně problémy v komunikaci nemám, ale tlachání o ničem a zároveň o "všem" doopravdy nemá cenu.
Pěkný článek, povedl se. :-)
Jinak schvaluji ti výběr Švédska, je to krásná země. Lidi, kultura, celkově společnost je tak zkrátka někde jinde než tady. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama