ONCP - Občas Nevím Co Povídám

17. dubna 2011 v 22:06 | Miky |  Z kultury.
Ťuk, ťuk, ťuk.

,,Pusťte mě ven!'' Můj hlas se odráží od stěn uvnitř hlavy. Připadám si jako exponát v zoologocké zahradě, jenže s tím rozdílem, že můj výběh má jen jedno sklo. Chodím tudy každý den. Každé ráno, každé odpoledne, někdy i večer, a že bych si toho nikdy nevšimla? Nebo je to tu nově? Snad nějaký nový druh umění. Ale měli mě na to aspoň upozornit, vývěsní tabule by stačila, šla bych jinudy. Teď dozajista přijdu pozdě. Skleněná zeď uprostřed cesty, kdo to kdy viděl. Rezignovaně jsem položila ruku na sklo - vlastně jsem se jen pokusila položit ruku na sklo, protože moje ruka, ruka z masa a kostí, onou zdí bez problémů prošla. Zase jsem ji vytáhla a nevěřícně povytáhla obočí. Jsem prostě unavená. V poslední době jsem toho moc nenaspala, to bude tím. Máš vidiny, žádné sklo tady není. Přimhouřila jsem oči a rázným krokem pokračovala ve své cestě. Musela jsem si vyřídit nový cestovní pas a nahlásit ztrátu toho starého. Tolik problémů s jedním pasem a jednou cestou do zahraničí, že by jednoho odradili.
Stojím přede dveřmi na úřad. Vždycky jsem měla ráda dveře tohoto typu, člověk vždycky ví, jak vypadá, aniž by to vědět chtěl. Dneska jsem byla se svým vzhledem nadmíru spokojena, dalo mi zabrat sladit barvu košile se sponkou ve vlasech, ale výsledný efekt se zdá být naprosto dokonalý. Po kontrole zevnějšku tedy otevírám dveře, jsem zahloubaná do svých vlastních záležitostí a lidi okolo sebe nevnímám. Na skleněnou příhodu jsem již dávno zapomněla, nepotrpím si na řešení záhad ani na hledání mimozemských civilizací za každým rohem.
Všechny úřednice se stejně znuděným uniformovaným výrazem v nudných černých kostýmech. Podezírám jejich nadřízené, že na ně mají šablonu. Procházím dlouhou chodbou a hledám dámu s nejpřívětivějším výrazem a začíná mě přepadat beznaděj. Jak trefně jsou oděny do černé. Asi nejsem jediná, kdo v nich vidí ztělesnění zla. Žrouti času a sebevědomí.
Podléhám beznaději. Odtud se před polednem nedostanu. Moje zoufalství houstne a houstne, s takovou za chvíli půjde krájet a já ho budu moci svým spoluútrpníkům nabídnout jako zákusek. V očích otupělost, ale v hlavě zrod geniální myšlenky. Rozdělme dobro od zla! Lidi se špatnými charakterovými vlastnostmi navlékněme do černé a ty stojící si lépe můžeme odlišit odstíny bílé…. Ach jak jsem pronikavě chytrá! ,,Číslo 13573 k přepážce číslo 15, prosím!''
Zvedám se a…. Najednou se to všude okolo mé maličkosti hemží samými kdovíkými. Jsem zmetená. Kam se poděla rozmanitost? Točí se mi hlava, nerozumím tomu, co vidím. Co je to s těmi lidmi? Ztratili poslední známky dobrého vkusu? Tu člověk s černou manžetou na košili, tam jeden s celou černou nohavicí. Pár jedinců se smetanovou kravatou, ale nikdo, nikdo čistě bílý. Ale proč ne? Proč tu není nikdo bílý a černou je to tu zahlceno?
Vybíhám z úřadu - asi v naději, že se něco změní. Ne, nic se nemění. ČERNÁ, ČERNÁ, ČERNÁ. Všechno obklopující a dechberoucí černá. Není snad černá barva díry? Spadne do ní vše, tohle je začátek, šeptá. A já ji věřím.
……………………………………………………………………………
Probouzím se do pošmourného rána a při vzpomínce na černo-bílý svět se mi děla mdlo. Asi je načase si uvědomit, že nežijeme v jednom z románů Jane Austenové. Asi je to smutné, ale v každém případě je na pováženou, jak dokáže obyčejná cesta na úřad člověka vyděsit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Borůvková | Web | 21. dubna 2011 v 20:21 | Reagovat

Wow... naprosto parádní.. nevim, co víc napsat..

2 Michelle | Web | 24. dubna 2011 v 13:23 | Reagovat

Určitě je to zajímavé,ale nechce se mi to číst :DD

3 Amia | Web | 24. dubna 2011 v 13:33 | Reagovat

Sny jsou občas hajzly. Ale jindy.. Černobílý svět ne-e. Je mi ale naprosto jasné, co míníš tou cestou na úřad co dokáže vyděsit  :)
Achich

4 Miky | Web | 24. dubna 2011 v 22:47 | Reagovat

[1]: nic nepiš, tohle mi stačí ;D

[2]: tomu se tam u mě říká *škoda slov*

[3]: z černobílého světa by stejně nakonec byly jen problémy a navíc je to dost šílená představa *už nikdy* :D
a víš co je na tom nejhorší? že na ten magistrát musím znova :-/ :D

5 Amia | Web | 2. května 2011 v 16:54 | Reagovat

[4]: Óuuu, to ti teda nezávidím

6 Miky | Web | 4. května 2011 v 19:04 | Reagovat

[5]:nojo, ale můžu si za to sama :-/ každopádně díky žes mě politovala, pomohlo mi to :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama