Blondýnka, XY let, zn.: přechytralá

30. října 2010 v 21:17 | Miky |  Ze zápisků.
Máme tu sobotu večer. Čas, kdy každý správný nadšenec usedá k počítači a prohrabává se skrze stohy článků svých oblíbených pisálků nahromaděných za celý týden.


A tak tedy jen krátce ze života hmyzu.
Pokud moji spolužáci považují nošení každé náušnice jiné a nanesení řasenky pouze na jedno oko za jeden z mých módních výstřelků, jsem ochotna přiznat, že je se mnou něco v nepořádku. Co ale přiznávám více než ochotně je fakt, že je mi to úplně jedno. Můj svět se omezil na povinnou dávku školy, tréninky (tzv. udržovací), četbu a film. Snění a nákupy nezahrnuji z jednoduchého důvodu - je to něco jako dýchání. Co potřebuji k fotosyntéze? Kvalitní živiny mi zajišťují Ramones, škůdce odhání Hobit a jeho cesta tam a zase zpátky a světlo má na starost Amélie z Montmartru. Okolní svět mi tvoří dokonalo kulisu a já se zděšením zjišťuji, že mi stačí jen přežívat. Slovo sebeuspokojení mi nic neříká, ztrácím potřebu se realizovat.
Je prvního září, ploužím se do školy, myslím.... ale ano, myslím na Martina. Prodírám se davem nových studentů ve svém modelu dovedeném k dokonalosti, nevnímám, jen jdu. Přímo přede dveřmi se mé oči střetávají s párem jiných. Dvě slečny, velmi sebevědomé, obě odbarvené na blond, na nohou bílé adidasky. Jedna se naklání ke druhé, oči přilepené na mě a znachuceným tónem prohlašuje: "Teda doufám, že tohle nebude naše spolužačka." A já jdu dál. Usmívám se, protože vím, že mi nestojí za to.
Je polovina října, vyrážíme s mou oblíbenou profesorkou (absolventkou akademie výtvarných umění) na Kutnohorskou Iluminaci. Čekáme na učůrané opozdilce a střídáme se s jinými studentíky lačnými po historickém umění. A najednou stojím před jakýmsi klukem. Vyčnívá z davu a ne jen tím, že je o půl metru vyšší. Podíváme se po sobě a nevím, ale myslím, že oba tušíme. Je to na nás. Sami uprostřed davu. A co je na tom nejlepší? Je nám to jedno.

Člověk má vrozenou potřebu kopírovat a vydávat za své. Vlastně bych se nad touto okolností pousmála a přešla ji jako řady jiných, kdyby mě samotnou lidé nezačali považovat za plagiát. Časem si zvyknete, že jeden rok čelíte posměchu z toho, že nosíte klobouk (jako jediný a nejvíce trapný obyvatek naší modré planety), leč pokud se o dva roky později stanete terčem posměchu díky stovkám nanynek v kloboucích právě proto, že jste jeden z tisíců, považuji za více než bizardní záležitost.
Abych to uzavřela a udělila tomuto článku nějaký smysl, nepotlačím své nutkání a napíšu, že už si vlastně ani nevzpomínám, co jsem chtěla napsat (ne, že by na tom záleželo). Tak tedy - noste klobouky co hrdlo i jiné orgány ráčí.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Taychi | Web | 30. října 2010 v 21:30 | Reagovat

Já sama si věčně připadám jak mimozemštan. Nány s blondatýma vlasy koukající na mě jako na blázna, to je na dením pořádku. Kdo sakra, určil co je a není normální?! Nikdo! Tak sakra at ns nechají být, no nemám pravdu? :)

2 Keia | Web | 30. října 2010 v 21:33 | Reagovat

Většina lidí mě považuje za magora... Ať už oblečením chováním, nebo tím, že je mi to prostě jedno. Blonďaté pipinky s umělými nehtíky a módou podle Top dívka bravo girl style. Kašlat na ně.

3 Albert Pes | Web | 30. října 2010 v 21:36 | Reagovat

Neboj. Snaž se bejt alternativní. Najednou ale zjistíš, že jsi v bandě tak alternativních lidí, že jste všichni úplně stejní. No jo, je to boj...

4 Destiny | Web | 30. října 2010 v 21:52 | Reagovat

Snad jen každá jiná naušnice, je to co se mi líbí, jinak v tom jedu s tebou;)
Líbí se mi tvůj styl psaní, už ta úvodní věta donutí každého číst až do konce.

5 Bebe | Web | 30. října 2010 v 23:29 | Reagovat

Klobouky mám moc ráda.
A úplně s tebou souhlasím. :-)

6 Amia | Web | 31. října 2010 v 12:06 | Reagovat

XD  Miky nezklamala.
Náhodou, co je na každé náušnici jiné špatného? Pravda, nosím to tak vlastně proto že se mi ta druhá z páru povětšinou ztratila, ale, to je malý a bezvýznamný detail ;)
Aha, to jako že se mám obarvit? :O

7 Miky | Web | 4. listopadu 2010 v 16:41 | Reagovat

[1]: [2]: to jistě, jenže nejlepší na tom je to, že já sama jsem blondýnka ;D

[3]: i Důmyslný rytíř De La Mancha by mi mohl tenhle boj závidět....

[4]: [5]: díky, díky :))

[6]: špatného nic, ale v mém případě to bylo opravdu šílené... za normálních okolností proti jiným náušnicím nic nemám ;)
všichni se budeme barvit tak dlouho, až se nám barva zažere do hlavy a tmavovlasí lidé prakticky vymřou. No fakt... :D

8 Amia | Web | 13. listopadu 2010 v 18:15 | Reagovat

[7]: Obarvit na tmavo (ODbarvit na blondýnku)! Co mají všichni proti světlovláskám? Já být přírodní bloncka, fňuk... :´(

9 Miky | Web | 14. listopadu 2010 v 17:03 | Reagovat

[8]: nojo taky se řadím k přírodním blonckám :) hele ale věříš, že spolužákům i po šesti letech v jedné třídě vrtá hlavou, jestli jsem fakt pravá? :D

10 Amia | Web | 16. listopadu 2010 v 15:32 | Reagovat

[9]: Jo, věřím, taky vrtaj. A čím je sakra natáčím, což též nedělám  XD

11 Elenya | 2. července 2011 v 22:10 | Reagovat

Vidím, že nejsem sama:D a vy taky ne:D jsem taky přírodní blondýna a takové ty narážky na blondýny mi připadají vážně vtipné, protože ty řečičky o hlouposti blondýn patří jen pro ty obarvené blondýny, nikoliv ty přírodní, taky si toho všímáte? :) Takže holky, směle do boje za náš přirozený albinitický původ ,-)

12 Miky | Web | 3. července 2011 v 12:43 | Reagovat

[11]: slovo bojovníka, wohou ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama