zase jeden hepáč?

23. srpna 2010 v 21:02 | Miky |  Ze zápisků.
Ano, přiznávám se, jsem názorově i citově labilní osoba netušící co chce a co kdo po ní chce. Od minulého článku se mé postoje malinko změnily. Každá generace by měla mít vlastní revoluci (to se tak říká ne?). Nebo snad stačí nějaký velký koncert, demonstrace - prostě ochutnat sílu davového šílenství. Ne, nic takového se nestalo, ale....


Sobota - velký den všech atletických klubů - poslední kolo ligy. Byla jsem vystresovaná jako nikdy a bylo mi špatně jako nikdy. Všechno bylo tak, jak má. Po příjezdu na pořádající stadion jsme zažili trochu šok - na vrhačské louce se proháněli fotbalisti (připadala jsem si skoro jako na domácí půdě) a my si je sjeli tak zhnusenými pohledy.... Záznamuhodná chvíle. Náhodný kolemjdoucí by nás mohl svorně nenávidět, ale to jen proto, že mu byly utajeny souvislosti. Ta léta útlaku a strastí ve jménu fotbalu a posměšků mířených na královnu atletiku. A přes ty všechny úspěchy atletický stadion zůstává pod nadvládou zlosina a nepřítele. Fotbalové primadony. A my i přes to všechno vydrželi.

Startovala jsem v docela příjemnou dobu, žádné pravé poledne jako obvykle. Pěkně o půl čtvrté. Jestli jsem někdy tvrdila, že čtvrtka není moje trať, byla jsem mimo sebe a nevěděla co povídám. Běželo se mi tak krásně, tak lehce. Nebylo to sice tak rychlé, jak jsem si představovala, ale osobáček je můj.
Následovaly asi dvě hodiny strávené s Martínkem. Ach.... Musím podotknout, že nikdy nebudeme spolu. Na to si až moc rozumíme.
A závěrečná štafeta na 4x400 mi byla úplně ukradená. Jen jsem chtěla co nejdéle udržet to krásné ovzduší okolo způsobené valnou dávkou obostranné euforie, bylo nám nádherně.  Pravda, byla jsem trochu zklamaná, že já musím zpět na dráhu a on kamsi na doskočiště, ale bylo to tak nějak mimo mě - rozhodnutí vyšší moci (předseda oddílu ;))
Třetí úsek a já jsme největší přátelé. Nikam jsem to nemusela hnát a cestou jsem ještě sebrala jednu slečnu, která na začátku vypadala nedobytně (měla slušný náskok, ale očividně to nebyla dobrá čtvrtkařka).
Třetí místo s béčkovou štafetou? Parádní úspěch a přesto se mě to nijak nedotklo. Proplouvala jsem si dál ve svých myšlenkách. Z jejich poklidného útočiště mě vytrhl až trenér (netuším, proč jel s námi, normálně to nedělá). Bála jsem se, co přijde.
"Roste z tebe perla." Jen tak jsem stála a přitrouble se usmívala. Byla jsem v šoku, ještě nikdy nikdy nikdy mě nepochválil, o mě se vždycky mlčelo, všechno se točolo okolo P. Když mi došlo, že mluví na mě.... Tichá extáze. Nenadálý příliv štěstí
A pak, cestou domů za prozpěvování jsme prvologový mi to došlo. Já tam patřím. Mezi atlety. Na stadion.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DJ SIL-G | Web | 25. srpna 2010 v 8:50 | Reagovat

no ty brďo... Dobře ty... gratulace... ;-)

2 Miky | Web | 25. srpna 2010 v 20:08 | Reagovat

dííky *červená se* :)

3 Amia | Web | 18. září 2010 v 20:09 | Reagovat

Skvěle sepsané

Souhlasím, fotbal je mor  XD
Dovolím si podotknout, že já sím být tanečnice - ale ne, bratr hraje fotbal, on být velký sportovec. Já jen trdluju bůhvíkde bůhvíco.  :)
Přeju mnoho dalších úspěchů, gratuluju k tomuhle a přeji ti dlouhé a krásné přátelství s atletickým stadionem

4 Miky | Web | 19. září 2010 v 21:27 | Reagovat

[3]: díky za chválu
týjo ale za tanec máš můj obdiv, taneční mi stačily :)) fotbal nás jednou pohltí - všimne si toho vůbec někdo??? :D

5 Amia | Web | 22. září 2010 v 1:11 | Reagovat

[4]: Taneční byli tak úžasně vtipný  XD
No ty jsem si nemohla nechat ujít. Byxla jsem tam i rok potom, jako asistentka, ale jednou mi to stačilo :)

Asi ne
A hltí docela úspěšně Taky jsi četla, jak fotbalisti dostávají platy v řádu (deseti)tisíců, a to i u nás a třeba krasobruslaři mají nulu? Jako nulu? Achich :´(

6 Miky | Web | 23. září 2010 v 17:15 | Reagovat

[5]: taneční více než vtipný :D
ale máš pravdu, víckrát bych to absolvovat nemusela
Nečetla, ale dokážu si to živě představit... a nejen krasobruslaři
oni by si snad všichni zasloužili víc než oni, kopat do míče dokáže každý trouba, ale udržet se na bruslích, to už je něco :) kde je nějaká spravedlnost? :-/

7 Amia | Web | 23. září 2010 v 22:16 | Reagovat

[6]: Právě, obdivuju je že dokáží 90 minut v kuse běhat, ale řekněme si upřímně, kdo to s trochou tréninku nedokáže? Nějak v tom prostě nevidím tu námahu, která je jinak znatelná za každým sportem (aspoň já ji tam vidím).
Fňuk.

Vydrž u atletiky, já u tancování a pak jim jednou v dispozicích a na maratonu nakopeme zadek ;)

8 Miky | Web | 24. září 2010 v 18:47 | Reagovat

Tak tak, na všem jsou vidět ty hodiny strávené tréninkem více či méně intenzivním - a taky to, že to dělají, protože je to baví.. neříkám, že fotbalisti nekopou pro zábavu, pořád věřím tomu že většina snad ano, ale přerůstá to od sportu někam úplně jinam.

Ano, přesně tak to uděláme a přesně tak to bude!
Ale zase abych nekřivdila, znám jednoho tanečníka co zároveň i kope :)

9 Amia | Web | 25. září 2010 v 1:14 | Reagovat

A pracuje se na tom velmi dlouhodobě. To s tím přerůstáním ze sportu někam do pryč

Fakt jo? To bych ho skoro chtěla vidět  ;D

10 Miky | Web | 28. září 2010 v 15:14 | Reagovat

jistě ;) stačí mít oči dokořán a hoodně představivosti - no možná ne až tak moc. Když nikam tak přes hlavu přerůstá velmi sebevědomě ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama