MY NAME IS MIKY

18. února 2010 v 20:47 | Miky |  Ze zápisků.
znáte ten pocit
když sedíte po tmě Bůh ví kde, polosníte, moc přemýšlíte, máte cukání něčeho si šlehnout (přičemž je Vám úplně jasné že by to bylo sice nádherné, leč jen dočasné řešeí) a jste na pokraji nervového zhroucení??

v tom případě se mnou soucítíce
z ničeho nic mě přepadl pocit hodně špatného charakteru
že jsem nic nedokázala??
že nic nedokážu když to sem napíšu??
že nic nedokážu ani do budoucna??
ano, to je všechno pravda a ten co si to nepřipouští je svým způsobem šťastný člověk
jsem ve fázi krásné strnulosti
přemýšlím o tom, jak je svět zkažený, jak jsou na sebe lidi zlí a jak to chci v budoucnu napravit, všechno
zacelit ozonovou díru a strčit ledovce zpět do mrazáku, aby přestaly tát
a náhle mi probleskne hlavou zákeřný a šťouravý hlásek mého druhého já s nepostradatelným poselstvím říkajícím něco ve smyslu holka ty jsi ale naivní
někdy, když se vracím ze školy (chodím přes les, nesnáším mhd a chůzi po chodnících plných nedopalků a hašteřících se důchodců - paní, slyšela jste to?? sousedovic Máňa má o jkeden tvaroh víc než já!!) si říkám že je nám všem vlastně strašně dobře
tak dobře že někdy domů ani nedojdu
prostě v tom lese zůstanu
je tam krásně, nikde žádní lidé (to se asi nenosí??! jsem nějak mimo módní trendy)
a na druhou stranu je smutné že zrovna do místa, které nazývám svým domovem se tak nerada vracím
žijí tam přeci lídé, kteří mě splodili (ne že by jim to dalo nějaké větší úsilí, myslím že si při výrobě nestěžovali)
a nejen ti
také moje Kočka
je už také dost stará (9 let)
ale život bez ní by byl prázdný a chladný
nechci vidět co bude až tu nebude
a teď si určitě pár povrchních exemplářů naší rasy pomyslí ha, další
a ono ha, další
paradoxně se mi nechce ani na místa, která zbožňuji
na stadion
ale to je jiná nechuť
jakmile vstoupím, jako bych překročila čáru mezi reálnem a fantasií
všechno to ze mě spadne
a po vystoupení z tajemného prostoru, kde má magie pré zase pěkně rychle vystřízlivím

v každém případě mi u přemýšlení o návratech domů hraje Fast Food Orchestra - a zcela netušeně písnička My Home
a pak že náhoda existuje/neexistuje??!

nevím jaký má to celé smysl, jen doufám že to není tak úplně nesmysl
omlouvám se za hrubky a překlepy, ale nechci číst, co jsem napsala
mi corazón va a volar
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama