náramek z HMOTY

5. dubna 2009 v 17:23 | Miky |  Z mechu a kapradí.
Tak mě zase chytla tvořivá. A jak to dopadlo?? Lépe než sem čekala. A hlavně máme na skladě nové poznatky o mojí milé samotvrdnoucí hmotě....




Ono to na těch fotkách asi není moc vidět.... Ale já si pořád myslím, že se povedl.
Každopádně:
Zaválela jsem do sebe dvě barvy (oranžová a zelená). Protože sem neměla váleček tak sem improvizovala. Na tužku jsem navléhla špulku od nitě a už to jelo. Jenže... vytáhla sem si to ven na zahradu, že přeci nebudu sedět doma když je takhle krásně. A co se nestalo: hmota mi začala tvrdnout :D Rychle sem to srolovala a udělala váleček. Praskliny sem zahladila mokrým prstem. Samozřejmě, že se mi barvy slily dohromady.... Nastříhala jsem oválek na takový šištičky a prostčila skrz ketlovací jehly vytažené ze starého a hnusného náramku. Nechala jsem to na chodbě, vůbec se mi to nelíbilo a celý večer jsem byla napruzená že mi to nejde. Ráno jsem šla nakrmit kočky a nějak si toho všimla. Vypadalo to vážně odporně, ale napdlo mě, že slitá je jenom ta barva napovrchu, takže sem si vzala pilníček na nehty a začalo velké pilování.... a to se nakonec vyplatilo....
Chvíli jsem si říkala, že tu pitomou hmotu vyhodím z okna. Že to nemá cenu, že jsem děsný patlal. Chtěla jsem si koupit fimo. Nebo cernit, to už je jedno. Jenže pak sem si uvědomila, proč jsem si je nekoupila už předtím.. no jasně, jsou umělé, umělé a umělé a nikdy jiné nebudou.... Takkže prosím, zůstaňte věrní přírodě!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama